Závěr ze středečních kritik

• 3D model vltavského koryta není úplně vhodný, obzvlášť v případě, že by se jednalo o celý tok (nejen o část Vltavy v Praze). Nebyl by asi takovým přínosem, jak jsem si myslela..
• Měla bych si zjistit více o Vltavě, a to následně reflektovat ve svém návrhu
• Nicméně se chci pokusit sehnat podklady pro vytvoření modelu Vltavy (asi spíš jen pražské části vzhledem k vhodnému měřítku) a model vytvořit
• Držet se principu stezky stromů v Neuschenau - zprostředkovat přímý kontakt s vodou, zážitek z pobytu u vody apod.
• Forma a funkce ostrova by měla vycházet z analýz (a asi i to, jestli bude ostrov stálý nebo plovoucí)

Inspirace: muzea, expozice

Stezka v korunách stromů, Neuschenau,
architekt Josef Stoeger

výstavní expozice Chopinova navštívenka,
ateliér WWAA, Palác Kvasinski, Varšava

expozice astronomie v NTM, Praha, ateliér Projektil

Z těchto inspirací můj záměr nejlépe vystihuje první refernce, naučná stezka v Neuschenau. Podobný princip bych chtěla využít pro vltavské "muzeum" (musím najít nějaké vhodnější označení, tohle pojmenování se mi příčí čím dál víc..).

Muzeum Vltavy - jak dál?



Vltava v ČR



Při posledních konzultacích jsme se shodli na tom, že se budu dál zabývat tématem muzea Vltavy.



Níže nadhozený 3D model Vltavy vyvolává zásadní otázku, a to jestli udělat model celého toku řeky, anebo jen té pražské části. Celá řeka by byla logickým řešením - chci mj. poukázat na význam a funkci řeky, což je zásadně ovlivňováno i jejím horním tokem. Došla jsem k několika variantám, z kterých následně vyplývá i výběr ostrova:


1. Měřítko 1:100, jen Vltava v Praze (S-J…200 m, nejužší průchod…1 m)
2. Měřítko 1:200, celý tok (S-J…1.000 m) – lokalita: Císařská louka
3. Měřítko 1:400, celý tok (S-J…500 m) – vešlo by se na Střelák/Žofín

Pracuju i s variantou, že by byl ostrov pohyblivý, plovoucí. Jeho výhody jsou: větší interaktivita, návštěvníci můžou poznat naživo více míst, případně by mohl i sloužit jako forma přívozu. Naopak výhody ostrova stálého: lze využít jeden ze stávajících ostrovů a jednodušší technické provedení.

Plovoucí ostrov by asi musel být prostorově omezenější a jako vhodnou lokalitu bych zvolila prostor mezi Dětským, Slovanským a Střeleckým ostrovem.

Pro inspiraci jsem navštívila expozici Astronomie v Národním technickém muzeu (architektonické řešení ateliéru Projektil). A také Muzeum pražského vodárenství v Podolí. Uvědomila jsem si, že pojem muzeum není pro můj návrh vhodný (už od začátku je také psán v uvozovkách), rozhodně nechci vytvořit prostor pro vystavování exponátů, ale spíš místo, kde by měl návštěvník porozumět významu a potenciálu řeky Vltavy. Zvažuju i jakési propojení s ostatními institucemi, které se Vltavou a její historií z různých úhlů pohledu zabývají. (Jsou to například: Podskalská celnice na Výtoni - expozice vory a lodě na Vltavě, muzeum Stará čistírna u Císařského ostrova nebo zmiňovaná podolská vodárna - Muzeum pražského vodárenství.)

KONCEPT C) Ostrov pro cyklisty

V současné době prudce stoupá zájem o cyklistiku a konkrétně v Praze vzrůstají i možnosti usnadňující pohyb na kole ve městě (rozšiřování cyklostezek, podniky cyklistům přátelské apod.)

Neměla by tato stále se rozrůstající skupina lidí mít i svůj ostrov?

Jako lokalitu bych volila místo, které by zároveň mohlo sloužit i jako cyklostezka. Dal by se tak vyřešit například nepříjemný průjezd centrem města.

Na tomto ostrově bych si představovala zázemí pro cyklisty (občerstvovna, možnost odpočinout si), toalety, dostatek informací včetně aktualizované mapy Prahy (stále vznikají nové stezky), menší dílnu pro potřebu opravy kola, samozřejmostí je dostatek stojánků pro kola, uzpůsobení i pro kola netypická. Součástí by mohla být i půjčovna kol, případně krámek s cyklo módou.



Pražská půjčovna kol/dílna/minibar Bajkazyl na Rašínově nábřeží



Bajkazyl v Meetfactory



KONCEPT B) Ostrov jako manifest

Cílem návrhu by bylo vytvořit něco, co by Pražany přimělo více se občansky angažovat, více ve městě žít, více se zajímat o to, co se ve městě děje..

Pro tento koncept se přímo nabízí například Křižovnický ostrov, který nejenže není nijak využitý, ale ani se na něj nedá legálně vstoupit, protože je soukromým pozemkem firmy nabízející turistům projížďky na loďkách.

Gabu Heindl, 2010-2011, dvorek mužské věznice v Kremži (Rakousko)

Projekt Venku ve vězení (přetvoření vězeňského dvora) – poukázání na nespravedlnost, že nezbyly peníze na řešení venkovního prostoru, který je pro vězně tak důležitý. Dvůr neposkytuje dostatek prostoru ani pro dětskou zmenšeninu fotbalového hřiště - vytvoření vlny a "zahnutí" fotbalového hřiště na stěnu..

River City, Drachten (Nizozemí)

  

spielfeld by Lang Bauman architects - Amburgo

KONCEPT A) Muzeum Vltavy

Vltava jako podstatná část města.. ale co o ní víme?

Vltava a Praha, voda a město se vzájemně prolínají, doplňují, ovlivňují..

"Muzeum" by mělo spíš charakter otevřeného, volně přístupného prostoru, kde se bude moci kdokoliv (ať místní či turista) seznámit s tím, jaký má Vltava pro Prahu význam, s její historií, vodními stavbami, živočichy žijícími v okolí, pomocí 3D modelu (viz níže) s její cestou skrz Prahu apod.

Spojení s pevninou pomocí přívozu (ne příliš využívaný potenciál Vltavy)

Nápad: model Prahy v takovém měřítku, aby se dalo korytem řeky procházet. Něco podobného už existuje na ostrově Mud ve městě Memphis v USA. Tam je ale v korytě řeky brouzdaliště, což bych u Vltavy nechtěla. Korytem by se mělo dát procházet. 

Mississippi River Museum, Mud Island Park

Historické obrázky Vltavy



plovárna na Žofíně, kolem roku 1900




ostrov Štvanice, kolem roku 1818





Křižovnické náměstí



bruslící Pražané na Vltavě mezi Novým Městem a Smíchovem v roce 1905





historická fotografie vorů na Vltavě, Výtoň roku 1900

Všechny vyobrazení spojuje jedna věc: mnohem těsnější spojení lidí s řekou v minulosti. To podle mě dnešní Vltavě v Praze chybí..

Ostrov Kampa

Kampa je sice běžně nazývána ostrovem, z geografického hlediska se ale ve skutečnosti nejedná o ostrov, ale poloostrov (protože strouha Čertovka je na jižní straně zasypána a voda svedena pod zem).

Z historie „ostrova“ Kampa

• pravděpodobně vznikl uměle výstavbou strouhy Čertovka
• v současné době se vlastně nejedná o ostrov, ale spíš o poloostrov (na jižní straně byla Čertovka zasypána)
• v nejstarších dobách nebyl ostrov vhodný k obývání – byl to písčitý nízký ostrůvek s loukami, vinicemi a zahradami
• požár Malé Strany a Hradčan (1541) – vyvážena stavební suť ze spáleniště – zvýšila se úroveň Kampy nad řekou (umělé navýšení ostrova) – a tím se zmenšilo nebezpečí záplav
• časté jurisdikční zápasy mezi Menším městem pražským, Starým městem a Maltézskými (přeli se o to, komu která část ostrova patří)
• Na samotné Kampě vznikaly nejdříve zahrady, od 15. století se na ostrově začaly stavět mlýny a mlýnské zahrady
• Spojení s břehem v historii umožňovaly tři můstky (lávky) a přívoz, který spojoval jižní část ostrova se severním cípem ostrova Střeleckého a Staroměstskou náplavku
• Všechny domy tu byly založeny v druhé polovině 16. stol. a počátkem 17.
• Na začátku 17. století zpevněny břehy.
• 1648 – přepadení Prahy švédskými vojsky – dali rozbourat domy včetně těch na Kampě, až téměř do základů; trvalo asi 20 let, než tu byly postaveny domy nové
• 1785 první dřevěné schody na most (před tím nebezpečí při povodních)
• V roce 1884 ostrov zpřístupněn z Karlova mostu novým schodištěm
• Od 17. do 20. století na Kampě sídlili hrnčíři a pořádaly se zde známé hrnčířské trhy (před tím každoroční trhy na Pohořelci, odtud však byli hrnčíři vyhnáni morem)
• po 1. sv. válce, kdy většina stromoví zanikla či byla vykácena, sloužila Nosticova zahrada jako cvičiště Sokola a hřiště
• veřejným parkem je Kampa od roku 1941, kdy byla zbořena zeď bývalé Michnovské zahrady

Původ názvu ostrova – není jasné..

• původně ostrov neměl žádné jméno (říkalo se mu Ostrov / Ostrov pod mostem / Ostrov dolejší – Hořejší říkali ostrovu Střeleckému)
• v 17. Stol. Zde měl dům Tycho Ganzneb z Kampy – pravděpodobně je po něm pojmenována ulice, která má charakter náměstíčka, i celý ostrov
• na ostrově dlouho byly jen vinice a pole (pole je latinsky campus)
• nebo odvozené od slova zákampí, což znamená stinné místo
• Kampou byl pojmenován r. 1710
• Čertovka – pojmenování podle domu U sedmi čertů (a ten podle nepříjemné vlastnici domu)

 

Soví  (Sovovy, Sovovské) mlýny

• vybudovány přímo na Vltavě
• název podle jejich majitele Václava Sovy z Liběchova (15. Stol.)
• od pol. 19. stol. se nazývá Odkolkovský (pekařská rodiny Františka Odkolka, který budovu koupil, nechal novogoticky přestavět a vybavil moderním parním mlýnem)
• Téměř polovina vlastních mlýnů byla r. 1920 zbourána, když se regulovala Vltava a upravoval východní kampský břeh
• Po rekonstrukci zde od r. 2001 sídlí Museum Kampa

V poslední době vzniklo několik návrhů na úpravy ostrova Kampa, mezi nimi třeba i vytvoření kluziště v zimním období. Myslím si, že park v současné době funguje docela dobře, o čemž svědčí mimo jiné hojné počty procházejících se lidí. Pro svůj projekt bych chtěla zvolit spíš jiné místo, které by nabízelo více možností.



návrh Ateliéru zahradní a krajinářské tvorby v Brně (Ing. Zdeněk Sendler),
2005-06, spolupráce s arch. kanceláří Květ



 

Zadání semestrální práce

Vltava - ostrov, ostrovy a veřejný prostor

Současná města hledají nové rozvojové plochy. Jednou z rezerv města Prahy je řeka Vltava. Je však nutné mít na paměti, že Vltava je veřejným prostorem, a ne parcelou k trvalému zastavění.
Řeka Vltava je neodmyslitelnou součástí Prahy. Množství ostrovů v pražské části Vltavy vytvářelo „práh“, přes který vedly důležité obchodní cesty. Tvar a počet těchto ostrovů se v minulosti měnil. Měnilo se také jejich využití. Vznikaly ostrovy nové a staré zanikaly. Mnoho z nich zůstalo bezejmenných, zmizelých a zapomenutých. Potenciál pražských ostrovů je ale stále nevyužitý. Každý ze studentů na základě analýz prověří své vlastní řešení. Ostrovy lze revitalizovat, oddělovat, vytvářet nové. Navrhnout lze park, koupaliště, tržnici, školu, klášter, celou čtvrť …
doporučená literatura: Věstník Klubu za starou Prahu věnovaný Vltavě v Praze
http://www.zastarouprahu.cz/vestnik/3-2010/vest310.pdf